Lidská práva

Lidská práva

Lidská práva jsou jednou z nejdůležitějších a nejdiskutovanějších současných mezinárodních otázek.

Existuje mezinárodní shoda na tom, že lidé mají určitá lidská práva, tedy práva, která člověku nebo skupině lidí náleží jen proto, že jsou lidmi. To je však bohužel jediný konsensus na otázce lidských práv. Na tom, co konkrétně jsou lidská práva, co je jejich zdrojem, opodstatněním, cílem nebo jak moc jsou všeobecně platná, již shodu nenajdeme.

V mezinárodním právu jsou lidská práva zakotvena primárně ve Všeobecné deklaraci lidských práv (1948). Tu lze tedy považovat za alespoň nějakou formu mezinárodní shody. Deklarace určuje lidská práva jako vrozená, univerzální, nezcizitelná, nedělitelná a vzájemně závislá. Lidská práva tedy nelze nikomu odebrat ani se jich nikdo nemůže dobrovolně vzdát, a to ani části z nich. Jsou právy všech lidí bez jakéhokoliv rozlišování podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení – diskriminace na základě těchto vlastností je zakázána. Ač deklarace sama není závazná, vychází z ní další úmluvy a dohody, které již závazné jsou.

Lidská práva můžeme dělit podle toho, je-li k jejich dosažení třeba aktivních kroků, nebo ne. Negativní práva jsou práva, u kterých se státy musí zdržet jejich omezování, zatímco pozitivní musí aktivně podporovat.

Lidská práva se dělí do tzv. „generací“ podle klasifikace navržené česko-francouzským právníkem Karlem Vašákem. [1]

Do první generace lidských práv patří občanské a politické svobody. V mezinárodním právu jsou chráněna závazným Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (1966), který je platný od roku 1976.

Mezi základní občanská a politická práva patří:

• právo na život,

• právo na státní příslušnost, právo opustit a vrátit se do země původu,

• svoboda pohybu, myšlení, svědomí a náboženství, projevu, shromažďování a sdružování,

• právo na rovné zacházení (nediskriminace), 

• zákaz mučení, zákaz otroctví a nucené práce,

• zákaz svévolného zatýkání, právo na rovnost před zákonem a spravedlivý soudní proces,

• právo účastnit se politických procesů v zemi,

• atd.

Do druhé generace lidských práv spadají práva sociální, hospodářská a kulturní. Jsou chráněna Mezinárodním paktem o sociálních, hospodářských a kulturních právech z roku 1966 (také platný 1976). Pakt počítá pouze s postupným naplňováním, protože musí státy k jejich naplnění podniknout konkrétní kroky, a ne všechny na to mají kapacitu.

Mezi sociální, hospodářská a kulturní práva řadíme:

• právo na práci ve spravedlivých a uspokojivých podmínkách,

• právo na sociální zabezpečení,

• právo na rodinný život,

• právo na přiměřenou životní úroveň, včetně základních životních potřeb (jídla, ošacení, bydlení),

• právo na vzdělání,

• právo na kulturní život,

• atd.

Třetí generace práv, zvaná práva solidární, již není zakotvena v mezinárodním právu tak jednoznačně. Jsou to také práva pozitivní, jejich zajištění ale nestojí na státu, nýbrž na mezinárodní komunitě. [2] Proto je jejich postavení ošemetné. 

Kolektivní práva zahrnují:

• právo národů na sebeurčení ( → kapitola 1),

• právo na mír,

• právo na sociální a ekonomický rozvoj,

• právo na zdravé životní prostředí,

• právo na využívání vlastních přírodních zdrojů,

• právo na kulturu,

• apod.

Jak již víte, například právo národů na sebeurčení je v konfliktu s teritoriální integritou, což je něco, co nemohou jiné státy narušovat. Jak má toto právo tedy mezinárodní komunita vynucovat? A co teprve právo na rozvoj nebo kulturu – nejedná se čistě o vnitřní záležitosti jednotlivých států? Vynucování solidárních práv tedy stojí spíše na dobré vůli států.

Lidská práva jsou základní podmínkou pro naplnění plného potenciálu lidstva a zajištění důstojného života pro všechny. Bohužel jsou stále napříč světem potlačována. Následující obrázek zobrazuje úroveň občanských svobod (lidských práv první generace) ve světě:

Obrázek 21: Index občanských svobod (2023), zdroj: COPPEDGE, Michael, GERRING, John, KNUTSEN, Carl Henrik, LINDBERG, Staffan I., TEORELL, Jan et al. V-Dem. Dataset v14. Soubor dat. Varieties of Democracy (V-Dem) Project. 2024. Dostpné z: https://doi.org/10.23696/mcwt-fr58 [citováno 2025-02-17]. Vyšší skóre indikuje vyšší úroveň občanských svobod.

Existuje mnoho organizací a iniciativ, které celosvětově za lidská práva bojují. Připojit se můžete i vy sami, a to například účastní na demonstraci na podporu lidských práv, finanční podporou organizací, které jsou v oblasti aktivní nebo zapojením do jejich aktivit. Cenné je ale i prosté informování se o stavu lidských práv u nás i ve světě.