Embedded Files
G7
Skupina sedmi (G7, Group of Seven) je neformální sdružení sedmi ekonomicky vyspělých demokracií. Členské státy, tedy Spojené státy, Kanada, Francie, Velká Británie, Německo, Itálie, Japonsko a Evropská unie (jako člen nezahrnutý do čísla 7), se setkávají každý rok na vrcholných summitech, které slouží ke koordinaci jejich politik, a to obzvláště ekonomických, ale i klimatických nebo geopolitických.
Ruská federace byla součástí skupiny (tehdy G8) do roku 2014, kdy byla vyloučena kvůli nelegální anexi ukrajinského poloostrova Krym. Od invaze na celé ukrajinské území v roce 2022 koordinuje G7 sankce proti Rusku a pomoc Ukrajině. V jiných otázkách se však názory G7 významně rozcházejí, ať už se jedná o přístup k Číně nebo klimatickou politiku. A ač se G7 sama považuje za skupinu nejdůležitějších ekonomik, jedná se výhradně o západní uskupení, a v době, kdy roste ekonomická i politická moc ne-západních států, je její efektivita ohrožena.
G20
Skupina dvaceti (G20, Group of Twenty) sdružuje členy G7 a další významné vyspělé a rozvíjející se ekonomiky. Kromě 19 členských států (Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Jižní Korea, Turecko, Spojené království a Spojené státy) jsou členy i Evropská unie a od roku 2023 i Africká unie. Úkolem skupiny je primárně mezinárodní koordinace ekonomické a finanční politiky. Jedním z jejích největších úspěchů byla efektivní odpověď na finanční krizi v roce 2008. Příležitostně skupina řeší i neekonomické záležitosti, například se zabývala občanskou válkou v Sýrii nebo dluhovým zatížením rozvojových zemí.
Podle modelu G7 a G20 by se mohlo zdát, že další skupina, o které jste možná slyšeli, zvaná G77, funguje stejně, jen má 77 členů. Tak to ale není, G77 je skupina rozvojových zemí, které skrze ni koordinují své názory a postoje v OSN. Momentálně má přes 130 členů.
Alternativní instituce
Mezinárodní organizace v podobě, v jaké je známe, jsou jedním ze stavebních kamenů poválečného uspořádání, které vytvořily západní státy v čele s USA. Některé státy však kritizují dominanci Západu v těchto institucích a zakládají vlastní, sice na podobných principech, ale sloužící jako „protiváha“. Takové instituce, ač formálně zapadající do poválečného řádu, doopravdy oslabují jeho vliv a základní hodnoty.
Jako příklad můžeme uvést Šanghajskou organizaci pro spolupráci a BRICS (BRICS+).
Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO) je sdružení 9 asijských států zaměřené na posilování „přátelských vztahů“ ve střední a východní Asii. Slouží ke koordinaci politik členských zemí a zachovávání míru a bezpečnosti v regionu.
Jelikož jsou však jejími členy Rusko, Čína nebo Írán a v jejích samotných stanovách se píše, že chce podporovat „nový (...) mezinárodní řád“, tak o bezpečnosti tak, jak ji vnímáme dnes, mluvit úplně nemůžeme.
BRICS je neformální uskupení, které původně sdružovalo velké nezápadní ekonomiky Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku. Od 1. 1. 2024 se členy staly také Egypt, Etiopie, Spojené arabské emiráty a Írán, pozvánku dostala také Saúdská Arábie. Od rozšíření se k názvu se přidalo +.
Členem BRICS se od roku 2024 měla stát i Argentina, ale po změně vlády se změnila i zahraniční politika země. To ukazuje, že členství v BRICS je vnímané jako členství v „anti-západním“ uskupení.
O BRICS často mluví jako o zamýšlené protiváze skupin G7 a G20, ve kterých tradičně dominují západní státy. Cílem BRICS je prohloubení ekonomické spolupráce mezi členy a reforma mezinárodních ekonomických institucí. Jedinou formálně ustavenou institucí BRICS je Nová rozvojová banka (New Development Bank, NDB).
Page updated
Google Sites
Report abuse