OSN a systém OSN

Organizace spojených národů (OSN) sdružuje 193 států světa, tedy téměř všechny všeobecně uznávané státy ( → kapitola 1). 

Jedná se o univerzální a globální organizaci. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a podpora spolupráce mezi národy. Zakládajícím dokumentem je Charta OSN, která je také základem mezinárodního práva.

Oficiálními jazyky OSN jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština. Hlavní sídla OSN jsou v New Yorku (USA), Ženevě (Švýcarsko), Vídni (Rakousko) a Nairobi (Keňa). Výjimku tvoří Mezinárodní soudní dvůr, organizace formálně spadající do systému OSN, která sídlí v Haagu.

Společnost národů

OSN je nástupkyní Společnosti národů, která vznikla po první světové válce, aby zabránila opakování podobné katastrofy. 

Společnost národů (1920-1946) byla vůbec první mezivládní organizací založenou pro podporu mezinárodního míru a bezpečnosti, tedy za stejným účelem jako pozdější OSN. Jejím základním principem byla tzv. kolektivní bezpečnost.

Pro prosazování kolektivní bezpečnosti ale bohužel neexistovaly reálné vynucovací mechanismy a politická vůle. Například když Itálie napadla Etiopii, Společnost národů nebyla schopna reagovat. Členové společnosti často porušovali rozhodnutí přijatá na jednání organizace, a její fungování bylo komplikováno faktem, že všichni členové měli právo veta. Kromě toho, mezi členy nebyly USA a některé další významné země. Proto systém Společnosti národů selhal a vypukla druhá světová válka.

Společnost národů nesplnila svůj účel, proto byla v roce 1945 nahrazena Organizací spojených národů (OSN), která měla napravit její nedostatky. Ta existuje dodnes.

Ani OSN se však hlavní cíl, který po Společnosti národů „zdědila“ – světový mír a bezpečnost – naplnit nepodařilo. Plní ale jiné, neméně důležité, role. OSN napříkalad významnou měrou přispívá k mezinárodním rozvojovým snahám ve všech oblastech, a to skrze množství iniciativ, které můžeme vidět i u nás v ČR, například v podobě podpory Úřadu OSN pro uprchlíky.

Systém OSN

Dohromady se systém OSN zabývá v podstatě všemi mezinárodními problémy, ať jde o klimatickou změnu (UNEA, UNEP), potravinovou bezpečnost (FAO), zdraví (WHO), kulturu (UNESCO), genderovou rovnost (UN WOMEN) nebo odzbrojení (UNODA) a kriminalitu (UNODC). Přidružených organizací, specializovaných agentur, fondů a programů OSN je okolo 50.

Hlavní orgány OSN

Rada bezpečnosti (RB OSN)

Rada bezpečnosti OSN je, jak název napovídá, orgánem OSN řešícím ohrožení mezinárodní bezpečnosti. Je jedinou součástí systému OSN, jejíž rezoluce (tedy oficiální dokumenty, které vydává) jsou závazné a vymahatelné. To znamená, že se suverénní státy musí řídit jejími rozhodnutími a pokud tak nečiní, může RB OSN přijmout donucovací opatření. Tato opatření zahrnují sankce, přerušení diplomatických styků i použití vojenské síly. Rada bezpečnosti je tak nejvlivnějším orgánem OSN. Mimo jiné má jako jediný orgán na světě právo legálně schválit vojenský zásah proti nějaké zemi, pokud to uzná za vhodné pro obnovení míru a bezpečnosti. Vidíme zde tedy střet suverenity a mezinárodního práva.

Obrázek 5: Kapitola VII Charty OSN, zdroj: Informační centrum OSN v Praze. Charta Organizace spojených národů a Statut mezinárodního trestního dvora. Online. Dostupné z: https://osn.cz/wp-content/uploads/2022/07/Charta-OSN-2019.pdf 

RB OSN má patnáct členů, z toho pět je stálých a deset se volí podle regionální příslušnosti na dva roky. Stálými členy jsou Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a Spojené státy, tedy mocnosti, které vyhrály druhou světovou válku. Každá disponují právem veta – Rada bezpečnosti tedy nemůže rozhodnout o ničem, s čím jeden nebo více permanentních členů nesouhlasí.

Právě z důvodu veta je Rada bezpečnosti často neefektivní. Existuje nespočet návrhů na její reformu, jež mají za cíl zvýšit její efektivitu nebo reprezentativnost. Obzvláště často volání pro reformách objevuje, když OSN selže – jako v případě ruské agrese vůči Ukrajině (2014/2022-nyní), puče a nové vlny občanské války v Myanmaru (2021-nyní) nebo války mezi Izraelem a Hamásem (2023-nyní).

Některé státy navrhují zrušení práva veta pro permanentní členy Rady bezpečnosti, které blokuje řešení mnoha konfliktů. Jiné chtějí v Radě bezpečnosti navýšit počet stálých nebo nestálých členů – neshodnou se ale na tom, kdo by se jimi měl stát.

Většina reforem by vyžadovala změnu Charty OSN, což je zakládající dokument OSN. Taková reforma může proběhnout, pokud ⅔ členů Valného shromáždění včetně stálých členů Rady bezpečnosti hlasuje pro. Právě v tom tkví kámen úrazu. Zrušení veta je nemyslitelné, protože by se stálí členové tohoto svého práva nikdy nevzdali. Rozšíření permanentního členství (ať už s vetem nebo bez) zase naráží na rozdílné názory na potenciální kandidáty na tuto pozici, což dělá dvoutřetinovou shodu nereálnou.

Kvůli těmto překážkám v historii proběhla jen jediná reforma Rady bezpečnosti, a to zvednutí počtu členů z 11 na 15 v roce 1963.

Valné shromáždění

Na Valném shromáždění se setkává všech 193 členských států OSN. Každý disponuje právě jedním hlasem.

Valné shromáždění přijímá nezávazné rezoluce týkající se záležitostí spadajících pod gesci OSN. Nadále schvaluje rozpočet OSN. volí nestálé členy Rady bezpečnosti a na její doporučení také jmenuje generálního tajemníka OSN.

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC)

Ekonomická a sociální rada má 54 členů volených na tříleté volební období na základě regionální příslušnosti. Úkolem |ECOSOC je pomáhat státům dosahovat rozvoje v ekonomické, sociální a environmentální oblasti.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ)

Mezinárodní soudní dvůr rozhoduje spory mezi státy na základě mezinárodního práva nebo podává právní posudky entitám systému OSN. Protože jsou však státy suverénní, může rozhodovat pouze v případech, kdy se obě strany shodnou, že jeho rozsudek přijmou.

Sekretariát OSN

Sekretariát OSN je úředním orgánem OSN. Vykonává rozhodnutí orgánů OSN. „Hlavou“ Sekretariátu je generální tajemník, volen na pět let. Do roku 2026 je generálním tajemníkem Portugalec Antonio Guteress.

Peacekeeping a nástroje OSN pro mír

Udržování míru (peacekeeping) je jednou z nejznámějších a nejvýznamnějších činností, které Organizace spojených národů provádí za účelem udržení mezinárodního míru a bezpečnosti na celém světě. 

Cílem peacekeepingu je podpořit země krátce po válce, v nichž byla uzavřena dohoda o míru či příměří, při přechodu od konfliktu k míru. Dnešní tzv. vícerozměrné mírové operace mají za úkol nejen udržovat mír a bezpečnost, ale také usnadňovat politický proces, chránit civilní obyvatelstvo, pomáhat při odzbrojování, demobilizaci a reintegraci bývalých bojovníků, podporovat organizaci voleb, chránit a prosazovat lidská práva a pomáhat při obnově právního státu.

Hlavními zásadami peacekeepingu jsou souhlas stran konfliktu, nestrannost a nepoužití síly s výjimkou sebeobrany a obrany mandátu.

Personálem mírových misí OSN jsou vojáci poskytnutí na dobrovolné bázi členskými zeměmi na základě mandátu poskytnutého Radou bezpečnosti.

S mírovými misemi OSN je bohužel spojeno také mnoho skandálů. Mezi nejznámější patří sexuální násilí páchané vojáky v Demokratické republice Kongo nebo rozšíření cholery misí OSN na Haiti.

Mezi další nástroje podobné peacekeepingu, které OSN může dělat pro udržení míru, patří:

• předcházení konfliktům a mediace konfliktů (vyjednávání za přítomnosti neutrální třetí strany),

• nastolování míru (peacemaking),

• prosazování míru (peaceenforcement),

• budování míru (peacebuilding).

Většinou jsou tyto činnosti propojené a neprobíhají odděleně.

Financování OSN

OSN je financováno členskými státy. Do řádného rozpočtu přispívajı určenými částkami. Zatímco vyspělé industriální ekonomiky jsou primárními zdroji financí pro aktivity OSN, rozvojové státy platí většinou symbolické příspěvky a většina aktivit a financí z rozpočtu OSN směřuje do nich a je zaměřena na jejich rozvoj. Téměř ⅔ rozpočtu pokrývají příspěvky 8 největších přispěvatelů.

Pro rok 2023 činil rozpočet OSN přes 3 miliardy amerických dolarů. Peacekeeping je financován částečně ze svého samostatného rozpočtu a částečně z řádného rozpočtu.

Je bohužel obvyklé, že ne všechny státy zaplatí svůj členský příspěvek v plné výši, přičemž jedním z pravidelných „neplatičů“ je i stát s největším podílem na rozpočtu, tedy Spojené státy americké. Úplný zlomek států pak platí své příspěvky 30denní lhůtě následující schválení rozpočtu. To ztěžuje fungování OSN.

Možná už jste slyšeli o Cílech udržitelného rozvoje. Jedná se 17 cílů vytyčených pro období 2015-2030, na kterých se všechny státy světa shodly, a které mají pomoci lepšímu životu lidí na planetě. Pokrývají všechny oblasti, od přístupu k vodě, přes vzdělání až po ochranu klimatu. Bohužel se podle současných predikcí neočekává, že by jich bude dosaženo.